Alberto Cádiz Sevilla - 28. 10.

Opět Cádiz.

V 9:10 pro nás k AlCampu přijel černý meďák. (Blablacar, prosím). Holky spaly jednu hodinu... Tak jsme se domluvily, že se ujmu předního místa a pozice mluvícího člena, aby mohly holky spát. Alberto je z Córdoby, pracuje ve firmě, která se zabývá odpadky a jejich redukcí a učí se surfovat. To znamená - témat na víc než jen hodinu a půl cesty. Parádně jsme si popovídali, o všem možném!

Tohle na nás čekalo.

Alberto mi pochválil španělštinu... S jednou drobnoou opravou ... haha, asi dvacet minut našeho rozhovoru jsem jako slovo "obal" používala slovíčko "cubierto" (v šj = příbor), říkala jsem si, jak jsem to krásně odvodila od slova cubrir (obalit/pokrýt). Dobře, tak ne... Stane se. Obal je tedy: embalaje, plastový - envase. Pro příště!

Doporučil mi nespočet španělských specialit: v Málaze si dej "espeto" (sardinky na roštu), v Seville zajdi do Coloniales na "solomillo" (což už nevím, co je), taky tam máte Croquetas de casa Ricardo nebo Mantecados casa razita, kde vaří skvěle, v Rondě musíš ochutnat červeného tuňáka a v Chicloně "mojama" s "vino moscatel". Fuuu, pokusím se, řekla jsem...

Alberto nás vyhodil kousek od surfškoly, a líbily jsme se mu natolik, že zrušil žádosti ostatních cestujících a my jsme tak měly možnost si ho objednat i na cestu nazpět. Urychleně jsme vyhledaly kavárnu, daly jsme si "café con leche" a pak jsme si prošly centrum. Říkaly jsme si, že bychom mohly navštívit Torre de Tavira, ale vstup za 6 euro za vcelku malou věž nás odradil.

Torre Tavira

Prošly jsme parkem Genovés:

Koukly jsme se do kostela na Plaza de San Antonio:

Děti tam zrovna měly výuku náboženství.

Fotbal je v srdíčku už odmalička. Daly jsme si oběd v La Bella Escondida a pak hurá na surf.
Paella.

Konečně jsem využila svůj neopren (ušetřil mi právě ty 3 eura na oběd), holky si udělaly fotky, a do vody.

Na dvě hodinky, vlny krásný, ambiciózně jsem popadla dvakrát menší prkno než jsem u Guillona měla posledně... Ale šlo to, nějaký progres tam je, stoupla jsem si do pozice bojovníka tak na pět sekund juchuuuu.

Potom jsme měly odpočívací hodinku u pláže, čekaly jsme na Alberta (sraz v sedm). Přečetla jsem značnou část Dona Álvara a natočily jsme přání Lucce a Víťovi ♥

Suším, sušíš, sušíme.

Cesta s Albertem zpátky byla ještě lepší než ta do Cádizu. Zhodnotili jsme svoje pokroky, prodebatovali jsme Prahu, další jídlo, další země, všechno.

Vyhodil nás přímo před bytem, olíbal nás a zdůraznil, že máme napsat, až budeme v Córdobě. Pecka den.

A na konec fotka soužití muslimů, židů a křesťanů za dob Reyes Católicos.

Tagy:

  • erasmus
  • Cádiz
  • surf