Pálavský jižáček 28.6

Windsurfing v Česku, aneb co jsme byli schopni udělat pro 2 hodinky ve skluzu.

Sice jsem ještě měl jít do školy, ale koho by to zajímalo 2 dny před vysvědčením. Proto když jsem viděl předpověď a Kryštof potvrdil, že jede, jsem ani na chvíli nezaváhal a sbalil se.
 
Sraz byl v 5:30 u Mekáče na Smíchově, kde jsem chvíli čekání vyplnil konverzací s random týpky z Německa. Cesta proběhla bez problému, Praha i dálnice byly volné. Na pláži před F4 jsme byli okolo 8. hodiny. V klidu jsme se najedli a čekali na vítr. Ten začal až okolo 12. hodiny. Na to, že Kryštof chtěl ve 14 odjíždět to mohli zapnout dřív, ale to si nevyberem. Ještě než se rozfoukalo, rozmýšlel jsem, jakou výbavu vezmu. Vyhrála plachta Severne Convert 7.5m a plovák Fanatic Shark 135l. 
 
Jižák u F4 fouká až kousek dál od břehu, u břehu je vítr krytý kosou. Jakmile jsem se dostal za její úroveň nastala okamžitá akcelerace a jizda ve skluzu. V tu chvíli jsem si pomyslel, že jsem extrémně přeplachtěný, a že si musím vzit menší plachtu. Vrátil jsem se a Severnu vyměnil za Fanatic Hero 5.0. To jsem zjitil, že je málo a tak jsem po další výměně za 6.4 sáhl znovu po Severně. Byly to životní pojezdy, prkno a já jsme letěli po hladině. Při skluzu jsem myslel jen na tu neuvěřitelnou rychlost, nevnímal a zapomněl jsem na všechny problémy, které mne poslední dobou provázely. Bylo to jako Nirvana, která končí nepovedeným pokusem o powerhalzu a následným katapultem, pokračuje pokusem o vodní start a rozjezdem do dalšího stavu blaženosti. Tato série skončila s příchodem 14. hodiny, kdy jsem už pociťoval značnou únavu. Kryštof sbalil cajky, rozloučili jsme a jeli.
 
Cesta zpět měla trvat co nejkratší dobu, abychom v 17 stihli být v Praze. To by se stihnout dalo, ale asi na 150. km na D1 se v autě Opel Vectra rozsvítila ikonka baterie. Ta signalizuje, že se baterie nedobíjí. Sjeli jsme proto na 162. km a že zkusíme znovu nastartovat, jestli to nezhasne. Už jsme nenastartovali. Následovaly dlouhé hodiny čekání na odtahovou službu. Ty jsme vyplnili nastrojením Kryštofovi nové plachty Gaastra 4.7m a nákupem vydatného množství občerstvení z místní čerpací stanice. Okolo 19. hodiny pro nás dojel Jaroslav v upraveném Fordu Transit pro účely odtahu, během 2 minut naložil naší Vectřičku a už jsme jeli směr Praha. Cesta ve večerních hodinách opět na pohodu. Domů jsem dorazil ve 22:30 a šel spát.
 
Sice nedobrovolně, ale kvůli 2 hodinám surfování jsme vstávali v 5 ráno, strávili 5 hodin v autě a 4 hodiny na benzince. Jinak se láska k windsurfingu popsat nedá.

Tagy:

  • windsurfing
  • novémlýny
  • jižák
  • fail