Maroko v celé své kráse - 18. 11.

Za tři dny se dá stihnout opravdu velmi málo...

Maroko je království, momentálně vládne Muhammad VI., který se svým způsobem snaží zmodernizovat svou zemi. Mluví se tam arabsky a francouzsky (protože do roku 1955 bylo Maroko francouzsko - španělským protektorátem).

Vstávaly jsme s holkama (Sárou a Carinou) brzy, v 6:50 už jsme byly na snídani. Postupem času jsme si utvořili krásnou skupinku: já se Sárou, Oliver, Clara, Carina (všichni tři z Německa), Quinten z Belgie, Cesar z Mexika a Domča (z Ostravyyy). Snídali jsme bohatě. Croasány (jak říkají Španělé, mimochodem to mají oficiálně i ve slovníku!), sladké šneky, domácí tvaroh s meruňkovou marmeládou (pan číšník se mi smál, že to míchám), křupínky s mlékem a jejich superchleba s vajíčkem. Dali jsme tak dvě, někdo i tři kola. A vydrželi jsme krásně až do pozdního oběda. Hah.

Nejdřív jsme navštívili Chefchaouen (2 hodiny cesty). Známé jako modré město.

Brána do mediny (staré centrum měst se nazývá "medina", někdy se ale tento pojem používá i pro celé město)

A proč je vlastně tohle město v horách modré?

Modrá je dobrá

Kvůli komárům. Hmyz prý potom nerozezná rozdíl mezi nebem a domy, takže dovnitř nelítají.

Na turisty jsou tu připraveni. Obchodníci vědí, na co jsou Evropané zvyklí a nechtějí zas tolik vyjednávat (což je v Maroku podmínkou obchodu), číšníci nabízejí všechno možné, sebe jako manžela na prvním místě.

Marocká móda
A náš průvodce Muhammad - Muhammad se jmenuje vždy prvorozený syn v každé muslimské rodině.
Zdi jsou modré nebo krásně zdobené

Neměla jsem z Chefchaouenu úplně dobrý pocit. Lidi mi nepřišli milí a navíc jsme se jednu chvíli ztratili (pak jsme se chytli jiné skupinky a zachránili jsme tak naše drahocenné životy). Což by zas tolik nevadilo, kdyby všechny uličky nebyly stejně modré a v jiných dimenzích města.

Ta modrá opravdu mate

Najít správnou cestu opravdu není snadné, jako komár bych byla ztracená nadobro. A v horách je komárů dost.

Tím se dostáváme ke jménu města, které znamená "mezi parožím" (za které jsou označovány dvě nejbližší hory).

Samozřejmě nemůžu říct, že jsou všichni Maročané chudí, takhle malá holčička se smartfounem mě ale přeci jen trošku překvapila...
Další ulice
Koupíte tady čapku nejrůznějšího tvaru, a barevnou, samozřejmě!
Všude prodávají také barvy v prášku (smícháte s olivovým olejem, případně ještě s vodou a je to), použití: stěny domů i malířská plátna.
A nesmím zapomenout na chleba, když je teplý, tak je to opravdu pošušňáníčko.

V centru města se samozřejmě nachází i alkazaba = pevnost krále, která nyní slouží jako muzeum. Prý jsou její zahrady něco nevídaného. Bohužel byla v době naší návštěvy nepřístupná.

Alkazaba
A ještě jedna fotogenická ulička s přehlídkou kožených kabelek.

Po prohlídce jsme měli nějaký volný čas a potom jsme jeli do dalšího města: Tetuán. V Palacio Saada pro nás měli připravený výborný oběd. S vystoupením hudebníků i tanečníků.

Na ty housle opravdu hrál takhle na koleni. A vibrato, a všechno...
Tenhle pidimužík (nechci, aby to vyznělo urážlivě) prováděl s tím tácem na hlavě neuvěřitelné kousky. Od sudů, přes dřepy až po prolézání skrz brány, které vytvořil svými končetinami.

Modro-bílým městem nás provedl nejlepší průvodce, kterého jsem kdy následovala. Je to se mnou horší a horší, ale už si nepamatuju jeho jméno, navíc bych ho asi stejně napsala špatně. 'Nejlepší průvodce' je podle mě ucházející přezdívka.

To je on. To, co má na sobě se jmenuje [dželaba] - tento typ hábitu je vždy s kapucí. Slavnostnější a dražší, bez kapuce se jmenuje [kaftán].

Dlouhé úzké uličky jsou plné obchůdků se vším. Můžete tu koupit ryby, mléčné výrobky, chleba, sýry, maso (i třeba takovou hlavu ovce), sladkosti, oblečení i třeba živou slepici.

Olivy plněné, neplněné, zelené, černé, ...
Rybky

Pan Nejlepší průvodce zdůraznil, že Maročané chodí na nákup každý den, protože mají rádi všechno čerstvé.

A tady zmíněné slípky.
Neměli jsme moc času na nákupy, abychom se neztratili. V tomhle obchůdku jsem si ale v největší rychlosti stihla koupit pár sladkůstek, které jsme potom zdlábli jako dezert po večeři. Chtěla jsem ochutnat všechno...Tenhle klučina byl jeden z těch modernějších. Když jsme odcházeli, křičel, že chce můj fejsbuk...
Hlavní náměstí s královským palácem
Parchis je tu uvelice populární

Musím se ale přiznat, že jsem tuhle hru předtím vůbec neznala...

Jako Berbeři jsou označovány národy severní Afriky. Nejlepší průvodce během pěti minut převlékl jednu z účastnic zájezdu za berberskou venkovanku.

Cestou nás pronásledovali prodejci kabelek a batohů. Jeden se mě chytnul a pořád mi nabízel jeden kožený batoh. Opravdu jsem neměla zájem, říkala jsem tedy jasné !ne! - on to ale bral jako nesouhlas s cenou, ze třiceti euro jsme se dostali na patnáct a myslím, že by byl ochoten jít ještě níž. Škoda, že jsem fakt neměla zájem... A naší tour po městě jsme zakončili v lékárně, kde nám její majitel sdělil mnoho tajů přírodní medicíny.

Inhalování lístků eukalyptu uvolňuje dýchací cesty, arnika je dobrá po sportu (k odstranění kyseliny mléčné z unavených svalů), arganový olej pomáhá pleti a regeneraci vlasů, může se přidat i do salátů (vařit se s ním nesmí!), kmín je dobrý na trávení, skořice zahřívá.

Koupila jsem nějaké směsi koření. Nemohla jsem se klasicky rozhoudnout, jestli si mám koupit i to koření na ryby... Nakonec jsem si ho nekoupila. Ale! Nejlepší průvodce mi potom jedno daroval... Říkal: ,,Bylo vidět, že jsi ho fakt chtěla, ale nekoupila sis ho." Zlaťouš.

Udělal mi opravdu radost.

Kouzelné nádobky

Nejlepší průvodce nás opravdu chtěl seznámit se svou kulturou. Hned na začátku nám oznámil, že jeho cílem je, abychom se v budoucnu stali velvyslanci Maroka v našich zemích. Tím si nejsem úplně jistá, ale prohlídka města byla spektakulární. A i přes "organizovanost" našeho zájezdu velice autentická.

Po večeři jsme se dali do sladkostí - velice sladké, ovšem hodně mandlí, arašídů a sezamu, pochutnali jsme si.

Večer jsme byli dokonce i my součástí vystoupení místních umělců. Naučili jsme se ty nejjednodušší prvky jejich tradičních tanců.

Fotku naštěstí nemám :)

Tagy:

  • erasmus
  • Maroko