Bienvenuti a Catania!

Welcome days pro Erasmáky

4.3.

Seznámila jsem se s Irene (Španělsko, studuje historii umění a také bude mít hodiny v Monastero dei Benedettini), s Lisou (Německo, studuje geologii), s Andrejem a Paulínou (Slovensko, právo), s Erikem (Dánsko, ten studuje politické vědy) a Kryštofem (Maďarsko, inženýrství). Moje partička, od prvního pohledu :)

Poté, co se nám představili snad všichni profesoři ze všech fakult, jsme se vyfotili. A na procházku městem. Na Piazza Universita se nacházejí čtyři sloupy, ke kterým se váží čtyři sicilské legendy. Zklamu vás, protože už si je samozřejmě nepamatuju... Napravím.

Meeting point studentů, večerní posezení, to je u divadla Vicenzo Bellini.

Ve vodafonu jsem neuspěla, telefon stále rozbitý. Zato se se mnou (opět na Piazza Stesicoro) dala do řeči jedna paní z Běloruska. Že prý se sem přivdala před třiceti lety. Dala mi jablko. A na závěr radu: V životě jsou důležité dvě věci - milovat (amare) a jíst dobře (mangiare bene), nic víc.

Večer jsme hráli seznamovací icebreaker games a pak welcome párty. Myslím, že welcome párty se postupně přehoupnou v goodbye party (čti: party celý semestr).

5.3.

Začlo to tím, že jsme se dostavili na čas (8:30), po akci... Profesoři ale přišli až o 40 minut později... Ten pocit, kdy si uvědomíte, že jste mohli spát ještě půl hodiny.

Vydrželi jsme asi 3 a půl hodiny povídání o přihlašovacích údajích a všech těch administrativních záležitostí. A pak! Konečně! Na oběd. Odchytla nás jedna slečna na Via Etnea, a protože jsme byli už opravdu hladoví, bezmocně jsme souhlasili. A udělali jsme moc dobře! Toto je risoto ai frutti di mare. Lahůdka!

Výbornéééé!

Pak jsem se prošla trhy, nakoupila jsem zásobu pomerančů a zeleninky a zamířila jsem domů. A holky mi daly peckovní lekci italštiny. Jsou skvělý! Fakt jsem si ani ve snu nemohla přát lepší spolubydlící. Večer spolu jdeme na pivo :)

Noo, ale ještě předtím jsem byla na workshopu arancini. Udělali jsme si svoje vlastní! Jako první byla na programu přednáška o italských gestech. Tato gesta vznikla jako taková lingua franca, v době, kdy byla Itálie rozdělená. Odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=_8hAOxsTpVY

Tak a teď k těm mňamkám. Arancini jsou takové smažené hroudičky, z rýže, ragů a sýra.

Ragů: 1/2na 1/2 hovězí a vepřové mleté maso, rajčatová salsa, mrkev, řapíkatý celer, červené víno, cibule.

Na olivovém oleji necháme zesklovatět cibulku, přidáme maso, a když začne mít barvu lehce došeda, přidáme zajčata, pak zalijeme skleničkou vína, které necháme vypařit (oheň naplno, mícháme). Pak to zeslabíme a necháme vařit minimálně dvě hodiny. Ragů by nemělo být tekuté.

Rýži typu Roma uvaříme ve vodě v poměru 1:1. Přidáme trošku šafránu a osolíme, potřebujeme lepkavou hmotu. A pak to jen spachťat dohromady. Je to vcelku snadný postup. Jen to nedokážu popsat slovy... Navlhčíme si ruce. Do dlaně nabereme rýži, hřbetem druhé ruky uděláme do rýže důlek, do důlku dáme ragú a dvě kostičky sýra. Nabereme trochu rýže do druhé dlaně, opět hřbetem druhé ruky uděláme důlek a spojíme obě poloviny k sobě. Tvarujeme do tvaru "Etny" nebo "nejznámějšího italského gesta". Fritujeme a papáme (mangiamo).

Tagy:

  • erasmus
  • jídlo
  • Catania